á strašně nerad chodim v noci po hlavě, vždycky se vzbudim až někde v toulavě,
sie, Siegmund Freud, jen to za to může, ukážu mu dveře v tý mozkový kůře.
V hospodě sedim a tečou mi sliny, Ivan a Pavlov, je žití milý,
elsoft mléka a pak mi dojde, tohleto neni, to co mi chybí.
Teď už vím ..............................................,
pak moje duše dojde náhlýho klidu, velmi zavíská, když uvidí tu bídu.
Já nerad spim, mám strašlivý vize, že se se mnou houpá nahnutá věž v Pise,
všechno se mi houpá, ten strach za to může, ukážu mu dveře v tý mozkový kůře,
jsem novej romantik, v hospodě zas sedim, nádherná krajina, utěšeně hledim,
tak co to bude, sklenici mléka, takové přání šenkýře leká.
Teď už vím ..............................................,
pak moje duše dojde náhlýho klidu, velmi zavíská, když uvidí tu bídu.
sie, Siegmund Freud, jen to za to může, ukážu mu dveře v tý mozkový kůře.
V hospodě sedim a tečou mi sliny, Ivan a Pavlov, je žití milý,
elsoft mléka a pak mi dojde, tohleto neni, to co mi chybí.
Teď už vím ..............................................,
pak moje duše dojde náhlýho klidu, velmi zavíská, když uvidí tu bídu.
Já nerad spim, mám strašlivý vize, že se se mnou houpá nahnutá věž v Pise,
všechno se mi houpá, ten strach za to může, ukážu mu dveře v tý mozkový kůře,
jsem novej romantik, v hospodě zas sedim, nádherná krajina, utěšeně hledim,
tak co to bude, sklenici mléka, takové přání šenkýře leká.
Teď už vím ..............................................,
pak moje duše dojde náhlýho klidu, velmi zavíská, když uvidí tu bídu.