Speedy Gonzales Lyrics

Už je to dávno
Jeden můj kamarád
Měl kytaru s palmou
A sám se na ni učil hrát
Jednu skladbu
Pořád tu samou
Speedy Gonzales - dál slova neuměl
A buhví co zpíval
I když tenkrá t jsem myslim rozuměl
I cel devátá třída

Té řeči zašlých newyorských nářečí
S žižkovskou falší
Byl to přírodní muž a talent na řeči
Dělal reparát a hned za ním další
A pak nám zmizel, chtěl obeplout svět
Pane ty jo moře
Do vrat měsíčních zatlouct svuj zlatý hřeb
A v ohni slunečním na prášek shořet

A já věřim, že všechno dokázal
že byl za jižním pólem
ani čárku bych z toho nesmazal
i když teď v hospodách za prázdným stolem
Mluví dál tím podivným nářečím
a zarývá prsty do stěny
tak jako kytka, která už neléčí
tak jako oheň, co spolykal plameny

už je to dávno, jeden můj kamarád
měl kytaru s palmou
a sám se na ní učil hrát
jednu skladbu, pořád tu samou
jeden můj kamarád
měl kytaru s palmou..