Jak vzácný dar, mi byl dán, dar přízně tvé, jsi můj pán,
co dám ti já, jen úzkost má, mě soudit smíš, jsi můj pán.
Jen blízkost svou mi dál přej, prý nebyl ráj, já znám jej.
V tvém náručí se skví ten lán, ty vládneš jim,
jsi můj pán.
Stůňu z tvých věčných odchodů, kam zas šel's,
kam a z jakých důvodů, odpusť mým hrozným představám,
při kterých i dýchat přestávám.
Pokaždé, kdy se mi vracíš, procitám, jsem v bezpečí,
pochybnost i stesky jsou ty tam, oči tvé mě přesvědčí.
Mým dnům, jak jdou, jsi dál řád,
čím jsem ti já, chci dál znát, mnou nespoután,
mnou milován, buď vůle tvá,
jsi můj pán.
co dám ti já, jen úzkost má, mě soudit smíš, jsi můj pán.
Jen blízkost svou mi dál přej, prý nebyl ráj, já znám jej.
V tvém náručí se skví ten lán, ty vládneš jim,
jsi můj pán.
Stůňu z tvých věčných odchodů, kam zas šel's,
kam a z jakých důvodů, odpusť mým hrozným představám,
při kterých i dýchat přestávám.
Pokaždé, kdy se mi vracíš, procitám, jsem v bezpečí,
pochybnost i stesky jsou ty tam, oči tvé mě přesvědčí.
Mým dnům, jak jdou, jsi dál řád,
čím jsem ti já, chci dál znát, mnou nespoután,
mnou milován, buď vůle tvá,
jsi můj pán.