Za vločkou vločka z oblohy padá
chvilinku počká a potom taje
na staré sesli sedí pan Lada
obrázky kreslí zimního kraje
RF.: Ladovská zima za okny je
a srdce jímá bílá nostalgie
ladovská zima děti a sáně
a já jdu s nima do chrámu Páně
Bim bam bim bam bim bam
bim bam bim bam bim
Reč: To mokré bílé svinstvo
padá mi za límec,
už čtvrtý měsíc v jednom kuse,
furt prosinec.
Večer to odhážu,
namažu záda,
ráno se vzbudím
a zas, kurva, padá.
Děcka majů zmrzlé kosti,
sáňkujů už jenom z povinnosti.
Mrzne jak sviňa,
třicet pod nulu,
auto ani neškytne,
hrudky se dělaj v mogulu.
Kolony aut, krok sun krok,
bo silničáři tak jak každy rok
sů překvapeni velice,
že sníh zasypal jim silnice.
Pendolíno stojí kdesi u Polomy,
zamrzly mu všecky CéDé romy.
A policajti? Ti to jistí z dálky,
zalezlí do Aralky.
RF.: Ladovská zima za okny je,
a srdce jímá bílá nostalgie.
Ladovská zima, děti a sáně,
a já jdu s nima do chrámu páně.
Bim bam, bim bam, bim bam, bim bam.
Reč: Na Vysočině zavřeli Dé jedničku,
kamiony... hraly na honičku,
tak zvané rallye "letní gumy"
v tem kopcu u Meziříči
spěchaly s melounama a teď jsou ....
však víte kde.
Na ČT jedna Studio Sníh,
Voldanová sedí na saních.
A v Praze kalamita jak na Sibiři,
tři centimetry sněhu a u muzea čtyři.
Jak v dálce vidím zasněžený Říp,
říkám si Praotče Čechu,
tys byl ale strašný cip.
Kdyby si popošel ještě o pár kilometrů dále,
tak jsem se teďka mohl
kdesi v teple v plavkách válet.
Místo toho, aby se člověk bál
zajít do Tesca na nákupy,
jak jsou tam na tych rovnych střechách
sněhu kupy.
Do toho všeho jak my,
jak mám zmrzlý nos aj lica,
tak ještě z radia provokatér Nohavica.
RF.: Ladovská zima za okny je,
a srdce jímá bílá nostalgie.
Ladovská zima, děti a sáně,
a já jdu s nima do chrámu páně.
Bim bam, bim bam, bim bam, bim bam,
bim bam, bim bam.
chvilinku počká a potom taje
na staré sesli sedí pan Lada
obrázky kreslí zimního kraje
RF.: Ladovská zima za okny je
a srdce jímá bílá nostalgie
ladovská zima děti a sáně
a já jdu s nima do chrámu Páně
Bim bam bim bam bim bam
bim bam bim bam bim
Reč: To mokré bílé svinstvo
padá mi za límec,
už čtvrtý měsíc v jednom kuse,
furt prosinec.
Večer to odhážu,
namažu záda,
ráno se vzbudím
a zas, kurva, padá.
Děcka majů zmrzlé kosti,
sáňkujů už jenom z povinnosti.
Mrzne jak sviňa,
třicet pod nulu,
auto ani neškytne,
hrudky se dělaj v mogulu.
Kolony aut, krok sun krok,
bo silničáři tak jak každy rok
sů překvapeni velice,
že sníh zasypal jim silnice.
Pendolíno stojí kdesi u Polomy,
zamrzly mu všecky CéDé romy.
A policajti? Ti to jistí z dálky,
zalezlí do Aralky.
RF.: Ladovská zima za okny je,
a srdce jímá bílá nostalgie.
Ladovská zima, děti a sáně,
a já jdu s nima do chrámu páně.
Bim bam, bim bam, bim bam, bim bam.
Reč: Na Vysočině zavřeli Dé jedničku,
kamiony... hraly na honičku,
tak zvané rallye "letní gumy"
v tem kopcu u Meziříči
spěchaly s melounama a teď jsou ....
však víte kde.
Na ČT jedna Studio Sníh,
Voldanová sedí na saních.
A v Praze kalamita jak na Sibiři,
tři centimetry sněhu a u muzea čtyři.
Jak v dálce vidím zasněžený Říp,
říkám si Praotče Čechu,
tys byl ale strašný cip.
Kdyby si popošel ještě o pár kilometrů dále,
tak jsem se teďka mohl
kdesi v teple v plavkách válet.
Místo toho, aby se člověk bál
zajít do Tesca na nákupy,
jak jsou tam na tych rovnych střechách
sněhu kupy.
Do toho všeho jak my,
jak mám zmrzlý nos aj lica,
tak ještě z radia provokatér Nohavica.
RF.: Ladovská zima za okny je,
a srdce jímá bílá nostalgie.
Ladovská zima, děti a sáně,
a já jdu s nima do chrámu páně.
Bim bam, bim bam, bim bam, bim bam,
bim bam, bim bam.