Jsem vrba co za nocí nářky lidí poslouchá,
jsem vrba a na hrázích u řek stávám,
jsem vrba co poslouchá když se štěstí porouchá,
jsem vrba a churavým radu dám.
Zítra pošeptat mi smíš co tě trápí,
s půlnocí když má chvíle začíná,
přikryje nás dva svou černou kápí,
slyším tě jen já jediná.
Jsem vrba co na lidi toho příliš mnoho ví,
jsem vrba co únavou špatně spává,
za chvílí už vypoví moje srdce vrbový,
jsem vrba co dutinu v duši má.
Jsem vrba co nejraději vidí lidi toulavý,
když tulák si v olšoví tiše zpívá,
jsem vrba a bezpráví každou vrbu unaví,
jsem nesvá a lenivá víc a víc.
jsem vrba a na hrázích u řek stávám,
jsem vrba co poslouchá když se štěstí porouchá,
jsem vrba a churavým radu dám.
Zítra pošeptat mi smíš co tě trápí,
s půlnocí když má chvíle začíná,
přikryje nás dva svou černou kápí,
slyším tě jen já jediná.
Jsem vrba co na lidi toho příliš mnoho ví,
jsem vrba co únavou špatně spává,
za chvílí už vypoví moje srdce vrbový,
jsem vrba co dutinu v duši má.
Jsem vrba co nejraději vidí lidi toulavý,
když tulák si v olšoví tiše zpívá,
jsem vrba a bezpráví každou vrbu unaví,
jsem nesvá a lenivá víc a víc.