Za úplňku měsíce, pod stromem košatým, postavy ležící, výkřiky ze spaní, jak křídla havraní, mávnutím vzduch proříznou, jak křídla havraní, do tmy ulítnou. Milenci usnuli, moc prášků na spaní, doteky poslední, polibek na tváři, snaží se udržet oči otevřený, snaží se udržet stisk dlaní zpocených. Nad láskou bez dechu, sešli se pánové, usedli vedle nich, dali se do karet, začli si vyprávět, kdo vlastně vinu má, začli si vyprávět, kdo z nich je vlastně kat ... Jestli Bůh - nebo ďábel, jestli Bůh - nebo ďábel, kdo vinu má - kdo je Kainem, kdo vinu má - kdo je vrahem ... Já viděl dost - na to vem jed. Ženský, děti zabíjet. Snad válce za to všechno dík, v pekle bude o to líp. Však tady musí rozum stát, proč je mrtvej, když měl ji rád. Vysvětli, proč Bůh to vzdal, neříkej, že čert ho vzal ... To né, to bych musel vědět já, jenže nejsem zákeřnej, já beru to co daj - na rozdíl, na rozdíl - od TEBE ... Proč každej viní právě mě, když ho něco zabolí, když se trápí. Já přece nejsem všemocnej, nejsem ten, kdo mosty pálí ... Když člověk myslí, že je Bůh a má tu moc, tak se válčí. Další mu bodne do zad nůž, pak pochopí o co tu kráčí ... Jestli Bůh - nebo ďábel, jestli Bůh - nebo ďábel, kdo vinu má - kdo je Kainem, kdo vinu má - kdo je vrahem ...