Chci vyprávět Vám příběh o jedné dívce s vlasem medovým
ale jak to bylo tenkrát v noci to se přesně nikdy nedovím.
Já vím jen že jsem spěchal a řek si tenkrát tak si cestu zkrať,
spodem kolem jezera kde cestu kříží železniční trať.
Tam v záři bílých světel vidím dívku u přejezdu stát,
asi něco se jí přihodilo, je to v jejím obličeji znát.
Už dlouho tady čekám a ještě nikdo mi nezastavil.
tak odvezte mě prosím domů, je to odtud necelých pět mil.
Tvář má bílou jako sníh a paže jako mramor šedavý,
proč stála tam na kolejích tak sama v černé noci, kdopak ví.
Tam před tím domem zastavte, já za tátou teď domů musím jít
tak zmáčknu klakson, zastavím, a čekám až jí přijdou otevřít.
Z chodby v nočním šeru vrhá lampa na silnici zář,
pane já Vám vezu dceru, proč máte tedy zamračenou tvář.
Po dívce pohled stáčím a marně kolem rozhlížím se tmou,
vedle mně je místo prázdné, stejně jako cesta přede mnou.
Ten muž se nejdřív diví, zřejmě tomu co se dovídá,
a z blízka na mně civí, když tichým hlasem ke mně povídá.
Já nevím milý pane, zda je to mýlka nebo krutý žert,
tak nastartujte ten svůj bourák, zmizte odtud, ať Vás vezme čert.
Předevčírem moje dcera zabila se, tak se radši ztrať,
pět mil odtud u jezera kde cestu kříží železniční trať.
Já dodnes tudy jezdím a hledám dívku s vlasem medovým
ale jak to bylo oné noci to se snad už nikdy nedovím,
ale jak to bylo oné noci to se snad už nikdy nedovím.
ale jak to bylo tenkrát v noci to se přesně nikdy nedovím.
Já vím jen že jsem spěchal a řek si tenkrát tak si cestu zkrať,
spodem kolem jezera kde cestu kříží železniční trať.
Tam v záři bílých světel vidím dívku u přejezdu stát,
asi něco se jí přihodilo, je to v jejím obličeji znát.
Už dlouho tady čekám a ještě nikdo mi nezastavil.
tak odvezte mě prosím domů, je to odtud necelých pět mil.
Tvář má bílou jako sníh a paže jako mramor šedavý,
proč stála tam na kolejích tak sama v černé noci, kdopak ví.
Tam před tím domem zastavte, já za tátou teď domů musím jít
tak zmáčknu klakson, zastavím, a čekám až jí přijdou otevřít.
Z chodby v nočním šeru vrhá lampa na silnici zář,
pane já Vám vezu dceru, proč máte tedy zamračenou tvář.
Po dívce pohled stáčím a marně kolem rozhlížím se tmou,
vedle mně je místo prázdné, stejně jako cesta přede mnou.
Ten muž se nejdřív diví, zřejmě tomu co se dovídá,
a z blízka na mně civí, když tichým hlasem ke mně povídá.
Já nevím milý pane, zda je to mýlka nebo krutý žert,
tak nastartujte ten svůj bourák, zmizte odtud, ať Vás vezme čert.
Předevčírem moje dcera zabila se, tak se radši ztrať,
pět mil odtud u jezera kde cestu kříží železniční trať.
Já dodnes tudy jezdím a hledám dívku s vlasem medovým
ale jak to bylo oné noci to se snad už nikdy nedovím,
ale jak to bylo oné noci to se snad už nikdy nedovím.