S. Jesenin
Saně! Koně! Koně, moje saně!
Čertovské vy saně, koníčky.
Nemohu se vydívati na ně.
K pláči až se smějí rolničky.
Pes tu není. Skryl se měsíc bílý.
Všude ticho kam se podívám.
Živote můj čadský, postůj chvíli!
Zestárl jsem? Či tak vypadám?
Jak je tomu dávno! Zřídly vlasy,
zdechl kůň, dům zůstal opuštěn.
Harmonika zmlkla, ztichly hlasy.
Oněmělo vše. I já jsem něm.
Saně! Koně! Koně, moje saně!
Čertovské vy saně, koníčky.
Nemohu se vydívati na ně.
K pláči až se smějí rolničky.
Pes tu není. Skryl se měsíc bílý.
Všude ticho kam se podívám.
Živote můj čadský, postůj chvíli!
Zestárl jsem? Či tak vypadám?
Jak je tomu dávno! Zřídly vlasy,
zdechl kůň, dům zůstal opuštěn.
Harmonika zmlkla, ztichly hlasy.
Oněmělo vše. I já jsem něm.