Un corazón quiso saltar un pozo
confido en la proeza de su sangre
y hoy se le escucha delirar de hambre
en el oscuro fondo de su gozo.
El corazón se ahogaba de ternura,
de ganas de vivir multiplicado
y hoy es un cotazón tan mutilado
que ha conseguido morir de cordura.
Qué son, desangra son, corazón...
Hablo de un corazón que se defiende
de su vieja y usada maquinaria,
hablo de un parto en una funeraria,
hablo de un corazón que no comprende.
Hablo de un corazón tan estrujado,
tan pequeñín, tan pobre, tan quién sabe
que en su torrente casi todo cabe
sea real o sea imaginado.
Qué son, desangra son, corazón...
Al corazón le faltaba su oreja
y amaba distraído por la calle
estrangulando con pasión un talle
e incapaz de notar alguna queja.
El corazón de torpe primavera
hizo que le injertaran el oído
y tanta maldición oyó que ha ido
a que le den de nuevo su sordera.
Qué son, desangra son, corazón...
Převyprávění textu do češtiny (Zuzana Navarová):
Vykrvácený hlas
Srdci se zachtělo přeskočit jámu,
spolehlo se na srdnatost své krve,
a dnes je ho slyšet, jak třeští hlady
v potemnělé hlubině své rozkoše.
Srdce se zajíkávalo něžností,
chutí do rozmnoženého života,
a dnes je to srdce tak zmrzačené,
že dokázalo zemřít na rozvahu.
Ten hlas, vykrvácený hlas, srdce...
Mluvím o jednom srdci, jež se brání
starému zašlému mechanismu,
mluvím o porodu v pohřební službě,
mluvím o jednom srdci, jež nechápe.
Mluvím o jednom srdci tak zmuchlaném,
tak drobném, chudém, takovém kdovíco,
že se do jeho proudu vejde snad vše,
ať už skutečné nebo vymyšlené.
Ten hlas, vykrvácený hlas, srdce...
Tomu srdci dřív scházívalo ucho,
milovalo a řádívalo v ulicích
a vášnivě přiškrcovalo boky
neschopno zaslechnout žádného nářku.
A srdce nedoslýchavého jara
způsobilo, že mu navrátili sluch,
a uslyšelo tolik zlořečení,
že prosilo o svou dávnou hluchotu.
Ten hlas, vykrvácený hlas, srdce...
confido en la proeza de su sangre
y hoy se le escucha delirar de hambre
en el oscuro fondo de su gozo.
El corazón se ahogaba de ternura,
de ganas de vivir multiplicado
y hoy es un cotazón tan mutilado
que ha conseguido morir de cordura.
Qué son, desangra son, corazón...
Hablo de un corazón que se defiende
de su vieja y usada maquinaria,
hablo de un parto en una funeraria,
hablo de un corazón que no comprende.
Hablo de un corazón tan estrujado,
tan pequeñín, tan pobre, tan quién sabe
que en su torrente casi todo cabe
sea real o sea imaginado.
Qué son, desangra son, corazón...
Al corazón le faltaba su oreja
y amaba distraído por la calle
estrangulando con pasión un talle
e incapaz de notar alguna queja.
El corazón de torpe primavera
hizo que le injertaran el oído
y tanta maldición oyó que ha ido
a que le den de nuevo su sordera.
Qué son, desangra son, corazón...
Převyprávění textu do češtiny (Zuzana Navarová):
Vykrvácený hlas
Srdci se zachtělo přeskočit jámu,
spolehlo se na srdnatost své krve,
a dnes je ho slyšet, jak třeští hlady
v potemnělé hlubině své rozkoše.
Srdce se zajíkávalo něžností,
chutí do rozmnoženého života,
a dnes je to srdce tak zmrzačené,
že dokázalo zemřít na rozvahu.
Ten hlas, vykrvácený hlas, srdce...
Mluvím o jednom srdci, jež se brání
starému zašlému mechanismu,
mluvím o porodu v pohřební službě,
mluvím o jednom srdci, jež nechápe.
Mluvím o jednom srdci tak zmuchlaném,
tak drobném, chudém, takovém kdovíco,
že se do jeho proudu vejde snad vše,
ať už skutečné nebo vymyšlené.
Ten hlas, vykrvácený hlas, srdce...
Tomu srdci dřív scházívalo ucho,
milovalo a řádívalo v ulicích
a vášnivě přiškrcovalo boky
neschopno zaslechnout žádného nářku.
A srdce nedoslýchavého jara
způsobilo, že mu navrátili sluch,
a uslyšelo tolik zlořečení,
že prosilo o svou dávnou hluchotu.
Ten hlas, vykrvácený hlas, srdce...