Zpívat a hrát nikdo z nás neumí,
tak proč se dřít, když je všechno ztracený.
Za léty práce jen lesy zašumí,
i tohle klání je prej... Fádní.
Ta naše zvířena stejně se nepodobá
vašemu přání o jamování,
říkali znalci: "Kapelo jalová,
to vaše klání je prej... Fádní."
Zpívat a hrát nikdo z nás neumí,
snad je i znát, že si ruce zpocený
sem a tam zavadí a ty struny zatlumí,
a to je vážně marný...
Záznamy praví že bída, je to bída,
nikdo z nás svoje hlasy v hrdle neuhlídá.
Málokomu voní ty tóny naše zmatený...
Ví se, že nám ty kytary neladí,
blíží se fáze, kdy nenalazený
s ostudou zarostou jako stromy v kapradí,
a to je vážně marný... Marný.
Ta naše zvířena stejně se nepodobá
vašemu přání o jamování,
říkali znalci: "Kapelo jalová,
to vaše klání je fuj."
Záznamy praví že bída, je to bída,
nikdo z nás svoje hlasy v hrdle neuhlídá.
Málokomu voní ty tóny naše zmatený...
A tak dál roky plynou, dále roky plynou,
dokaď nám naše hlasy v hrdle nevyhynou.
Trápit se budem stále, že je to ztracený.
Za co jsme stáli už nikdy nebudem,
zůstanou z nás jenom oči sklopený.
Na poli slávy řízený osudem,
už nebude klání, nebude k mání...
Nebude k mání, nebude k mání
to naše halekání... Hm hm...
- - - MARTY - - -
tak proč se dřít, když je všechno ztracený.
Za léty práce jen lesy zašumí,
i tohle klání je prej... Fádní.
Ta naše zvířena stejně se nepodobá
vašemu přání o jamování,
říkali znalci: "Kapelo jalová,
to vaše klání je prej... Fádní."
Zpívat a hrát nikdo z nás neumí,
snad je i znát, že si ruce zpocený
sem a tam zavadí a ty struny zatlumí,
a to je vážně marný...
Záznamy praví že bída, je to bída,
nikdo z nás svoje hlasy v hrdle neuhlídá.
Málokomu voní ty tóny naše zmatený...
Ví se, že nám ty kytary neladí,
blíží se fáze, kdy nenalazený
s ostudou zarostou jako stromy v kapradí,
a to je vážně marný... Marný.
Ta naše zvířena stejně se nepodobá
vašemu přání o jamování,
říkali znalci: "Kapelo jalová,
to vaše klání je fuj."
Záznamy praví že bída, je to bída,
nikdo z nás svoje hlasy v hrdle neuhlídá.
Málokomu voní ty tóny naše zmatený...
A tak dál roky plynou, dále roky plynou,
dokaď nám naše hlasy v hrdle nevyhynou.
Trápit se budem stále, že je to ztracený.
Za co jsme stáli už nikdy nebudem,
zůstanou z nás jenom oči sklopený.
Na poli slávy řízený osudem,
už nebude klání, nebude k mání...
Nebude k mání, nebude k mání
to naše halekání... Hm hm...
- - - MARTY - - -