Jsi pouštní komtesa, jsem rád, že se neubráním,
vranná noc tě chrání,
ó moudrá nebesa, skrz čarovějník měsíc světlo krájí,
jsi bosá víla v ráji.
Holubice černá všechno smíš,
noc ti čechrá křídla.
Letíš se mnou do korun a do větví, vždyť víš.
Plavem spolu v nočních zahradách,
kde nikdo nikdy nespí.
Láskou tě okovám,
když veršotepec noční slova splétá.
Očarovaná ohnivá,
tisíc a jedno přání.
Teď vcházíš bosá, důstojná
a stromy hlavy své sklání.
Políbím tě na mešitě v loďce z pavučin,
tvých smaragdů a závojů.
Letíš se mnou do korun a do větví, vždyť víš.
Plavem spolu v nočních zahradách, kde nikdo nikdy nespí.
Padáš sama ve svých závojích, křičíš.
Utkáme se v pouštní bouři, útočíš.
Letíš se mnou do korun a do větví, když spíš.
Usínáme v cypřišových zahradách, zhášíš.
vranná noc tě chrání,
ó moudrá nebesa, skrz čarovějník měsíc světlo krájí,
jsi bosá víla v ráji.
Holubice černá všechno smíš,
noc ti čechrá křídla.
Letíš se mnou do korun a do větví, vždyť víš.
Plavem spolu v nočních zahradách,
kde nikdo nikdy nespí.
Láskou tě okovám,
když veršotepec noční slova splétá.
Očarovaná ohnivá,
tisíc a jedno přání.
Teď vcházíš bosá, důstojná
a stromy hlavy své sklání.
Políbím tě na mešitě v loďce z pavučin,
tvých smaragdů a závojů.
Letíš se mnou do korun a do větví, vždyť víš.
Plavem spolu v nočních zahradách, kde nikdo nikdy nespí.
Padáš sama ve svých závojích, křičíš.
Utkáme se v pouštní bouři, útočíš.
Letíš se mnou do korun a do větví, když spíš.
Usínáme v cypřišových zahradách, zhášíš.