Na malý posteli ukojen koitem
Po nočním veselí ještě pořád vidím dvojitě
Ale v tvým ranním útěku střízlivím bolestně
V posledním doteku zůstal jsem uvězněn
Ospalý šašek, já dítě na věčnost
z nákupních tašek tahala's upřímnost
a zbylý city ukrytý po kapsách
jsem já a jsi ty a voba máme strach
z toho, že co je ve skutečnosti není
a že bez boje se láska necení
že jsme jen dvě nádoby bez dna
že se má duše s tvou duší nezná
Chybíš mi, chybíš mi
Čemu se divíš
Chybíš mi, chybíš mi,
Už zase mizíš
Příliš krásná na to,
aby znala vopravdový milování
Příliš krásná na to,
aby uschla na mých vlhkých dlaních
Poprvé společně poslední dobou
mlčíme zbytečně když je to v obou
tak silný jak říkáš
tak silný jak si přeju
když se k ránu voblíkáš
a já se tomu směju
ale mám toho dost
či svých sebeklamů vstanu
dřív jako host se do tvý hlavy nedostanu
Osude vylez a pojď se se mnou rvát
Tisíckrát musíš vstát
Než pochopíš mám tě
Ve všech svých písních, motlitbách před spaním
Pojď se mnou projít opilá svítání
Slibme si to co si neslibují jíní
Poprvé v životě k člověku přímý
Chybíš mi, chybíš mi
Čemu se divíš
Chybíš mi, chybíš mi,
Už zase mizíš
Příliš krásná na to,
aby znala vopravdový milování
Příliš krásná na to,
aby uschla na mých vlhkých dlaních
Zase se sejdem skrytí v opilosti kyslých vín
Bezmocni z toho jak nevíme co s tím
Spleteni projdem půlnočním městem
Zmateným duším se nebídnem s gestem
Životem znalých ale v skutečnosti malých lží
Našla jsi místo mezi duší a srdcem
a já slepě s bílou holí
nesmělý k čemukoli
dotýkám se tě
společně s tmou
když usínáš
podemnou
Příliš krásná na to,
aby znala vopravdový milování
Příliš krásná na to,
aby uschla na mých vlhkých dlaních
Po nočním veselí ještě pořád vidím dvojitě
Ale v tvým ranním útěku střízlivím bolestně
V posledním doteku zůstal jsem uvězněn
Ospalý šašek, já dítě na věčnost
z nákupních tašek tahala's upřímnost
a zbylý city ukrytý po kapsách
jsem já a jsi ty a voba máme strach
z toho, že co je ve skutečnosti není
a že bez boje se láska necení
že jsme jen dvě nádoby bez dna
že se má duše s tvou duší nezná
Chybíš mi, chybíš mi
Čemu se divíš
Chybíš mi, chybíš mi,
Už zase mizíš
Příliš krásná na to,
aby znala vopravdový milování
Příliš krásná na to,
aby uschla na mých vlhkých dlaních
Poprvé společně poslední dobou
mlčíme zbytečně když je to v obou
tak silný jak říkáš
tak silný jak si přeju
když se k ránu voblíkáš
a já se tomu směju
ale mám toho dost
či svých sebeklamů vstanu
dřív jako host se do tvý hlavy nedostanu
Osude vylez a pojď se se mnou rvát
Tisíckrát musíš vstát
Než pochopíš mám tě
Ve všech svých písních, motlitbách před spaním
Pojď se mnou projít opilá svítání
Slibme si to co si neslibují jíní
Poprvé v životě k člověku přímý
Chybíš mi, chybíš mi
Čemu se divíš
Chybíš mi, chybíš mi,
Už zase mizíš
Příliš krásná na to,
aby znala vopravdový milování
Příliš krásná na to,
aby uschla na mých vlhkých dlaních
Zase se sejdem skrytí v opilosti kyslých vín
Bezmocni z toho jak nevíme co s tím
Spleteni projdem půlnočním městem
Zmateným duším se nebídnem s gestem
Životem znalých ale v skutečnosti malých lží
Našla jsi místo mezi duší a srdcem
a já slepě s bílou holí
nesmělý k čemukoli
dotýkám se tě
společně s tmou
když usínáš
podemnou
Příliš krásná na to,
aby znala vopravdový milování
Příliš krásná na to,
aby uschla na mých vlhkých dlaních