Svou lásku si nech,
je jak vzteklá fena, hárá, plná blech.
Už nechci se přít,
že každou bouři střídá bezvětří.
Věříš!
Pojď, projdem ohněm, vodou stoletou,
než spálí nás na popel, na písek rozmetou.
Z kmene dubu nechám vytesat ti kříž,
co na ramenou ztěžkne, až zase zatoužíš.
Láska je slepá, bouří orkánem.
Když přijde, neklepá, končí nad ránem.
Kolik obětí jsem schopen ještě snýst?
Kolik vzplanutí, než shořím jako list?
Dám přednost temnotám,
sebe zatratím a krev ti budu pít.
Bídu přivolám.
Marně mě svádíš, touhou objímáš,
co není, nezachráníš, nejsi mesiáš.
K osvícení veď výpravu válečnou.
Šípy touhy mý brnění neprotnou.
Dám přednost temnotám,
sebe zatratím a krev ti budu pít.
Bídu přivolám.
Svou lásku si nech (v mým srdci není místo)
je jak vzteklá fena, hárá, plná blech. (citovej teroristo)
Už nechci se přít, (radši teď půjdu stranou)
že každou bouři střídá bezvětří. (proženu kulku hlavou)
Věříš!
Věříš!
Věříš!
Dám přednost temnotám,
sebe zatratím a krev ti budu pít.
Bídu přivolám.
Pojď, projdem ohněm,
vodou stoletou,
než spálí nás na popel,
na písek rozmetou.
Z kmene dubu nechám vytesat ti kříž,
co na ramenou ztěžkne, až zase zatoužíš.
2x
Svou lásku si nech (v mým srdci není místo)
je jak vzteklá fena, hárá, plná blech. (citovej teroristo)
Už nechci se přít, (radši teď půjdu stranou)
že každou bouři střídá bezvětří. (proženu kulku hlavou)
Věříš!
Věříš!
Věříš!
Věříš!
Věříš!
je jak vzteklá fena, hárá, plná blech.
Už nechci se přít,
že každou bouři střídá bezvětří.
Věříš!
Pojď, projdem ohněm, vodou stoletou,
než spálí nás na popel, na písek rozmetou.
Z kmene dubu nechám vytesat ti kříž,
co na ramenou ztěžkne, až zase zatoužíš.
Láska je slepá, bouří orkánem.
Když přijde, neklepá, končí nad ránem.
Kolik obětí jsem schopen ještě snýst?
Kolik vzplanutí, než shořím jako list?
Dám přednost temnotám,
sebe zatratím a krev ti budu pít.
Bídu přivolám.
Marně mě svádíš, touhou objímáš,
co není, nezachráníš, nejsi mesiáš.
K osvícení veď výpravu válečnou.
Šípy touhy mý brnění neprotnou.
Dám přednost temnotám,
sebe zatratím a krev ti budu pít.
Bídu přivolám.
Svou lásku si nech (v mým srdci není místo)
je jak vzteklá fena, hárá, plná blech. (citovej teroristo)
Už nechci se přít, (radši teď půjdu stranou)
že každou bouři střídá bezvětří. (proženu kulku hlavou)
Věříš!
Věříš!
Věříš!
Dám přednost temnotám,
sebe zatratím a krev ti budu pít.
Bídu přivolám.
Pojď, projdem ohněm,
vodou stoletou,
než spálí nás na popel,
na písek rozmetou.
Z kmene dubu nechám vytesat ti kříž,
co na ramenou ztěžkne, až zase zatoužíš.
2x
Svou lásku si nech (v mým srdci není místo)
je jak vzteklá fena, hárá, plná blech. (citovej teroristo)
Už nechci se přít, (radši teď půjdu stranou)
že každou bouři střídá bezvětří. (proženu kulku hlavou)
Věříš!
Věříš!
Věříš!
Věříš!
Věříš!