Víte, vono, holky, když kluk se stane tátou,
voníte mu efedrinem, LSD a mátou,
budík dává na půl pátou, život by za vás dal.
Od božího rána dře u svýho stroje,
osm a půl hodiny nedá si pokoje,
svačinu jí v stoje, aby pro vás něco znamenal.
Mandarinky v ananase pokaždé, když dobírá se,
jenomže po ňákém čase každej prevít přejídá se,
co je doma, počítá se, ale neláká.
Kachna se dá sice solit, zelí se dá octem polít,
vy, kdybyste mohly mezi chlapy ještě jednou volit,
vybraly byste si většího světáka.
Takovej Čenda, když se všecko daří,
pracuje hned naproti či ve vedlejší kanceláři,
šťastnější než ředitel odcházíte z každé porady.
Když udělá vrků, krátí se vám dech,
srdce bije v krku, hadi lezou po zádech,
kutálej\' se jabka z rajské zahrady.
Doma se to vleče, to už se někdy stává,
většinou vás večer nějak pobolívá hlava,
komu chutná káva, pod okny je krám.
Argumenty máte v ruce, peníze a papír, tužku,
za dva čtyři měsíčně mu nebudete dělat služku,
dejte mu do rukou pušku, střílet už bude sám.
Vy víte, co je vodit dítě do mateřské školy,
když vás nohy pálí, močíte je v karlovarské soli,
ale nechápete, jak to bolí, když vám berou sebevědomí.
Zkuste si to někdy, zatáčky brát po dvou kolech,
zkuste si to na pár týdnů v uranových dolech
a na pivem politých stolech najít sebevědomí.
A pak se divte tomu, a mějte mu to za zlý,
že posílá vám šeky, ale s jinejma se mazlí,
po Evropě jezdí, dělá tiráka.
Von teď, holka, zdá se úplně jiný lady
stejně sladkým hlasem říká to svý "baby",
ale ani ona už neudrží doma světáka.
Víte, Majdalenky, když kluk se stane tátou,
voníte mu efedrinem, LSD a mátou,
budík dává na půl pátou, život by za vás dal.
voníte mu efedrinem, LSD a mátou,
budík dává na půl pátou, život by za vás dal.
Od božího rána dře u svýho stroje,
osm a půl hodiny nedá si pokoje,
svačinu jí v stoje, aby pro vás něco znamenal.
Mandarinky v ananase pokaždé, když dobírá se,
jenomže po ňákém čase každej prevít přejídá se,
co je doma, počítá se, ale neláká.
Kachna se dá sice solit, zelí se dá octem polít,
vy, kdybyste mohly mezi chlapy ještě jednou volit,
vybraly byste si většího světáka.
Takovej Čenda, když se všecko daří,
pracuje hned naproti či ve vedlejší kanceláři,
šťastnější než ředitel odcházíte z každé porady.
Když udělá vrků, krátí se vám dech,
srdce bije v krku, hadi lezou po zádech,
kutálej\' se jabka z rajské zahrady.
Doma se to vleče, to už se někdy stává,
většinou vás večer nějak pobolívá hlava,
komu chutná káva, pod okny je krám.
Argumenty máte v ruce, peníze a papír, tužku,
za dva čtyři měsíčně mu nebudete dělat služku,
dejte mu do rukou pušku, střílet už bude sám.
Vy víte, co je vodit dítě do mateřské školy,
když vás nohy pálí, močíte je v karlovarské soli,
ale nechápete, jak to bolí, když vám berou sebevědomí.
Zkuste si to někdy, zatáčky brát po dvou kolech,
zkuste si to na pár týdnů v uranových dolech
a na pivem politých stolech najít sebevědomí.
A pak se divte tomu, a mějte mu to za zlý,
že posílá vám šeky, ale s jinejma se mazlí,
po Evropě jezdí, dělá tiráka.
Von teď, holka, zdá se úplně jiný lady
stejně sladkým hlasem říká to svý "baby",
ale ani ona už neudrží doma světáka.
Víte, Majdalenky, když kluk se stane tátou,
voníte mu efedrinem, LSD a mátou,
budík dává na půl pátou, život by za vás dal.