Vesnice hoří, nocí jdu sám,
zkrátím si cestu přes pole lán,
obklopen dýmem, na konci sil,
aè smysl neznám, jasný mám cíl,
vědomí ztrácím a přece bdím,
vede mì ďábel, tam dolů - k svým.
Snad jsem již mrtev, pro tento svět,
Satan však sílu vrací mi zpět,
konečně vidím pekelný chřtán,
do žhavých temnot vřele jsem zván.
S tìlem již nehmotným přicházím blíž,
za mnou se zavírá železná mříž.
Jáma pekel, stokrát prokletá,
jáma pekel, krví zalitá.
Teď sloužím ďáblu, smrtí a zlem,
roznáším zkázu, jsem démonem.
V každém stavení černý oltář, na každém obraze je moje tvář.
S hrozivým smíchem vracím se sem,
příznivci ďábla padaj na zem.
Černá je touha, bledá však krev,
kdo není vyvolen, sklidí můj hněv.
Marně se pachtí, modlí a sní,
démonem stát se ne každý smí.
Posedlí vztekem vesnici boří,
marnì vše dìlají, marnì stoh hoří!
zkrátím si cestu přes pole lán,
obklopen dýmem, na konci sil,
aè smysl neznám, jasný mám cíl,
vědomí ztrácím a přece bdím,
vede mì ďábel, tam dolů - k svým.
Snad jsem již mrtev, pro tento svět,
Satan však sílu vrací mi zpět,
konečně vidím pekelný chřtán,
do žhavých temnot vřele jsem zván.
S tìlem již nehmotným přicházím blíž,
za mnou se zavírá železná mříž.
Jáma pekel, stokrát prokletá,
jáma pekel, krví zalitá.
Teď sloužím ďáblu, smrtí a zlem,
roznáším zkázu, jsem démonem.
V každém stavení černý oltář, na každém obraze je moje tvář.
S hrozivým smíchem vracím se sem,
příznivci ďábla padaj na zem.
Černá je touha, bledá však krev,
kdo není vyvolen, sklidí můj hněv.
Marně se pachtí, modlí a sní,
démonem stát se ne každý smí.
Posedlí vztekem vesnici boří,
marnì vše dìlají, marnì stoh hoří!