Měsíční Fontána Lyrics

Otvírá se tiše do zahrady mříž,
přicházíš s měsíčním světlem stále blíž,
v paprscích na záhon padá měkkce tichý sníh,
tichý smích sedl si do záhonu růží.
Zavírá se tiše do zahrady mříž,
přicházíš trávníkem ke mně stále blíž,
modrou tmou paprsky do trávníku prstem zvou,
ruku tvou zachytím nad záhonem růží.

Jak vůni do větvích vítr si sed jak Faun,
nokturno píská tmou v dvojhlasu s fontánou,
do větví padají ty tóny jak rosa.
Stříbrným světlem zvučí, vezmi mě do náručí,
nemůžu tu přec chodit bosa.
Zavíráš své oči do tmy jak když spíš,
spánek tvůj ochráním já a stará mříž,
kapradím lehce tě po chodidlech pohladím,
svítáním unes mě nad záhonem růží.
Jak vůni...

Zavíráš své oči do tmy jak když spíš,
spánek tvůj ochráním já a stará mříž,
kapradím lehce tě po chodidlech pohladím,
svítáním unes mě nad záhonem růží...