Perníková chaloupka
Vypravěč- V Šumavském polesí, v tom ráji vřesu. Pracoval drvoštěp ze státních lesů, vyzbrojen sekerou rumem a pilou, smrkům a modřínům pustil rád žilou. Protože na blízku nebyla školka chdil s ním kluk Jeník a Mařenka holka, zatím co tatínek ďál z lesa paseku, dala se Mařenka hlasitě do breku.
Mařenka- Jeníku, Jeníku mě to tu nudí, vždyť chytím vlka, ten mech příliš studí. Projdem se bratříčku jen malou chviličku, malin a borůvek narveme trošičku.
Jeník- rád vidím Mařenko,že to máš tady, vždyť já už od rána nevidím hlady.
Vyparavěč- zmizely dětičky potaji v houštině, marně však pátraly po sladké malině.Za chvíli chudinkám nebylo do špásu, protože zbloudily, nemaje kompasu.
Dva dny a dvě noci šlapali tiše, potom jim začalo kručeti v břiše.Usedli do trávy neznaje data. Tu Mařce se zjevila morgána fata.
Mařenka- pohlédni Jeníku co máme za kliku,město zřím veliké, je celé z perníku.
Jenik- asi máš vidění v neblahá předtuše, vdyť jseš jen Mařena a žádná Libuše, tak přestaň věšt** a nazuj si holínky,půjdem si k svačině vyhrabat kořínky.
Vypravěč- hrabaly dětičky kde se to šiklo, najednou nablízku světélko bliklo.Rychle se rozběhli k bílému puntíku spatřili panelák, byl celý z perníku. Vylezli na žebřík a plni spěchu, jali se pojídat slaďoučkou střechu.
Ježibaba- kdo tady mlaskáním ruší můj spánek.
Jeník- huůůů to jsem jen já vánek.
Ježibaba- já ti dám vánek prolhaný pacholku, střechu mi sežereš beze všech okolků?
Vypravěč- a babice, která kdys bývala kráskou,spatříla Jeníka a hned vzplála láskou.
Ježibaba- Jeníčku, miláčku,slez rychle dolů, koupím ti prstýnek, žít budem spolu. Láskou snad uhořím, lavjů, žetén.
Jeník- na to ti neskočím copak jsem kretén?
Ježibaba- tak buďte proklati, ty i ta děva, kéž vám můj perníček, potrhá střeva.
Vypravěč- V Šumavském polesí, v tom ráji vřesu. Pracoval drvoštěp ze státních lesů, vyzbrojen sekerou rumem a pilou, smrkům a modřínům pustil rád žilou. Protože na blízku nebyla školka chdil s ním kluk Jeník a Mařenka holka, zatím co tatínek ďál z lesa paseku, dala se Mařenka hlasitě do breku.
Mařenka- Jeníku, Jeníku mě to tu nudí, vždyť chytím vlka, ten mech příliš studí. Projdem se bratříčku jen malou chviličku, malin a borůvek narveme trošičku.
Jeník- rád vidím Mařenko,že to máš tady, vždyť já už od rána nevidím hlady.
Vyparavěč- zmizely dětičky potaji v houštině, marně však pátraly po sladké malině.Za chvíli chudinkám nebylo do špásu, protože zbloudily, nemaje kompasu.
Dva dny a dvě noci šlapali tiše, potom jim začalo kručeti v břiše.Usedli do trávy neznaje data. Tu Mařce se zjevila morgána fata.
Mařenka- pohlédni Jeníku co máme za kliku,město zřím veliké, je celé z perníku.
Jenik- asi máš vidění v neblahá předtuše, vdyť jseš jen Mařena a žádná Libuše, tak přestaň věšt** a nazuj si holínky,půjdem si k svačině vyhrabat kořínky.
Vypravěč- hrabaly dětičky kde se to šiklo, najednou nablízku světélko bliklo.Rychle se rozběhli k bílému puntíku spatřili panelák, byl celý z perníku. Vylezli na žebřík a plni spěchu, jali se pojídat slaďoučkou střechu.
Ježibaba- kdo tady mlaskáním ruší můj spánek.
Jeník- huůůů to jsem jen já vánek.
Ježibaba- já ti dám vánek prolhaný pacholku, střechu mi sežereš beze všech okolků?
Vypravěč- a babice, která kdys bývala kráskou,spatříla Jeníka a hned vzplála láskou.
Ježibaba- Jeníčku, miláčku,slez rychle dolů, koupím ti prstýnek, žít budem spolu. Láskou snad uhořím, lavjů, žetén.
Jeník- na to ti neskočím copak jsem kretén?
Ježibaba- tak buďte proklati, ty i ta děva, kéž vám můj perníček, potrhá střeva.