Jako vášeň, která hasne v kouři,
namačkaná bez ostychu,
v zástup živočichů.
Jako jas dálkových světel
jako nad talířem večer
mi mizíš.
A mizíš někde v dávno
jsi láska co mě škrtí
Já, na pokraji smrti
ve svém paralelním světě
toužím po odvetě
a křičím:
Slova jsou jak kapky deště
A ty voláš: „Ať prším ještě!"
Slova jsou jak kapky deště
a ty voláš.
Jako touha , sklem co neprorazí,
nekonečné břehy, s kufry plný něhy,
zvu obchodníky s deštěm
chci koupit to Tvé „ještě"
a slyším
V rozestlaném tichu,
zvuky autoplánů,
unáší Tě ránům.
Jsi tečka v kalendáři,
co nadosmrti září
a křičí:
Slova jsou jak kapky deště
A ty voláš: „Ať prším ještě!"
Slova jsou jak kapky deště
a ty voláš.
namačkaná bez ostychu,
v zástup živočichů.
Jako jas dálkových světel
jako nad talířem večer
mi mizíš.
A mizíš někde v dávno
jsi láska co mě škrtí
Já, na pokraji smrti
ve svém paralelním světě
toužím po odvetě
a křičím:
Slova jsou jak kapky deště
A ty voláš: „Ať prším ještě!"
Slova jsou jak kapky deště
a ty voláš.
Jako touha , sklem co neprorazí,
nekonečné břehy, s kufry plný něhy,
zvu obchodníky s deštěm
chci koupit to Tvé „ještě"
a slyším
V rozestlaném tichu,
zvuky autoplánů,
unáší Tě ránům.
Jsi tečka v kalendáři,
co nadosmrti září
a křičí:
Slova jsou jak kapky deště
A ty voláš: „Ať prším ještě!"
Slova jsou jak kapky deště
a ty voláš.