Malej Kryštof byl, v popelnici už od svýho zrodu
Měl štěstí, že žil v tomhle temnym tichym hrobu.
Kdyby uměl mluvit řek by snad. Pápápápá.
Já jsem nechtěnej, nechte mě spát. Pápápápá
Nechte mě tu být, možná že nebudu chtít žít.
Malej Kryštof chtěl, jen svýho tátu a svoji mámu.
A zatím chudák měl, v popelnici haldu starejch krámů.
Kdyby uměl mluvit řek by snad. Pápápápá.
Zimou schoulenej nechtě mě spát. Pápápápá.
Nechte mě tu být, možná že nebudu chtít žít.
Malej Kryštof snil o světě, co zná i lidskou něhu.
A teď utopen spí v řece, která měla stovky břehů.
Kdyby uměl mluvit řek by snad. Pápápápá.
Já jsem nechtěněj, nechte mě spát. Pápápápá.
Tak nechte mě tu být, možná že nebudu chtít žít.
Měl štěstí, že žil v tomhle temnym tichym hrobu.
Kdyby uměl mluvit řek by snad. Pápápápá.
Já jsem nechtěnej, nechte mě spát. Pápápápá
Nechte mě tu být, možná že nebudu chtít žít.
Malej Kryštof chtěl, jen svýho tátu a svoji mámu.
A zatím chudák měl, v popelnici haldu starejch krámů.
Kdyby uměl mluvit řek by snad. Pápápápá.
Zimou schoulenej nechtě mě spát. Pápápápá.
Nechte mě tu být, možná že nebudu chtít žít.
Malej Kryštof snil o světě, co zná i lidskou něhu.
A teď utopen spí v řece, která měla stovky břehů.
Kdyby uměl mluvit řek by snad. Pápápápá.
Já jsem nechtěněj, nechte mě spát. Pápápápá.
Tak nechte mě tu být, možná že nebudu chtít žít.