Další den zmizel jak vítr ve větvích. Já tady ležím jak kámen ve studni. Doktůrek s knírkem jen tiše zamumlal, tenhle ten kluk už se musí porvat sám. Ležím a zírám na křížek na stěně, visí tam Ježíš, ruce má od krve, ten pohled pálí, slzy mě zamlžej, Kristus se ztrácí, moje tělo místo něj ... Jen křížek nad hlavou - a postel za plachtou a fotka mámy na prsou ... RF: Řekněte mámě, že vážně jsem chtěl, říct svoje díky, aniž bych šel ... Řekněte ženě, že měl sem ji rád, ať za mě dětem pohladí tvář ... Mý oči slepnou, v slzách se utápí, Ježíš tam není, přišly se rozloučit, tak se tu mění postavy na kříži, jak ústa slábnou, nestačím pozdravit. Řekněte dětem, že už se nevrátím, že už jsem v nebi, tam na ně uvidím, řekněte jim, že už nic nebolí, řekněte ženě, ať už se nebojí... Jen křížek nad hlavou ... Mz: Je konec ... vzdal to ... odpojte ho ... RF: Řekněte mámě, že vážně jsem chtěl ...