Chvílema
mívám strašný dilema,
jestli se naučit římsky či řecky
anebo jestli žít na plný pecky,
chvílema.
Chvílema
růžovými brýlema,
vidím svůj život jen v hříchu a flámu,
jindy zas nad knihou hlavu si lámu
chvílema.
Co vídám žen,
všem se toužím hodit vplen,
když ty brýle nesundám,
vplen hodím se jen sekundám.
Co vídám knih,
toužím vědět, co je v nich,
nad mou četbou drží stráž
přítel můj, páter Koniáš.
Chvílema
za plytkými cílema
vyženu zběsile koně své touhy,
kůň však je zchátralý a tratě jsou dlouhý,
chvílema.
Chvílema
unavený mílema
věrného pakoně na cizím pasu
a celé dilema nechávám času,
chvílema.
Mám hrůzu z žen,
ani nevycházím ven,
čtu si, ani nedutám,
vplen hozen pouze minutám.
Mám hrůzu z knih,
nechci vědět, co je v nich,
jsou to jen slova, slova, slova,
jak říkal Hamlet či Casanova.
Gramotný
lidi jsou tak samotný
proto mě děsí i povinná četba
a dilema nade mnou visí jak kletba,
chvílema.
Mám hrůzu z vět,
které zaplavují svět,
hlásky, slova a souvětí,
to je mé směšné prokletí...
mívám strašný dilema,
jestli se naučit římsky či řecky
anebo jestli žít na plný pecky,
chvílema.
Chvílema
růžovými brýlema,
vidím svůj život jen v hříchu a flámu,
jindy zas nad knihou hlavu si lámu
chvílema.
Co vídám žen,
všem se toužím hodit vplen,
když ty brýle nesundám,
vplen hodím se jen sekundám.
Co vídám knih,
toužím vědět, co je v nich,
nad mou četbou drží stráž
přítel můj, páter Koniáš.
Chvílema
za plytkými cílema
vyženu zběsile koně své touhy,
kůň však je zchátralý a tratě jsou dlouhý,
chvílema.
Chvílema
unavený mílema
věrného pakoně na cizím pasu
a celé dilema nechávám času,
chvílema.
Mám hrůzu z žen,
ani nevycházím ven,
čtu si, ani nedutám,
vplen hozen pouze minutám.
Mám hrůzu z knih,
nechci vědět, co je v nich,
jsou to jen slova, slova, slova,
jak říkal Hamlet či Casanova.
Gramotný
lidi jsou tak samotný
proto mě děsí i povinná četba
a dilema nade mnou visí jak kletba,
chvílema.
Mám hrůzu z vět,
které zaplavují svět,
hlásky, slova a souvětí,
to je mé směšné prokletí...