Až sejdeme k vám
Až Csejdeme k vám z úbočí mraků dolů
k Fpramenům se znovu napít Ccest,
až sejdeme k vám poslední dolinou
těch Fvelehor, co museli jsme Cslézt,
voda nám Dmilýtka ochlaGdí,
až se nám Dmizapálí tak, Gjako každý FjaroC,F, C
z výšin do Dmibídy podhraGdí
jdem žebrat Dmio lásku už Gkolikátý FrokC.F, C, Dmi, G
Jak krásně se sní, když ze rtů jen tak padaj' slova,
když jim ostych nebrání,
jak krásně se sní, když stádo Pegasů
se znova čistou hlavou prohání,
možná už není o čem hrát,
možná už všechno jednou někde někdo řek',
jenže nám sluší zámky vrat
a víra, že je všechny sami otevřem.
®: CPosaď se blíž, princezno pohledů
a Fprstů, co se třesou lásku Cdát,
jsme tady a víš, největší hřích je v létě
Fna podzimní deště vzpomíGnat.
Až Dpřijede král, král Martin s ostruhami vloček
až nám Gznovu odzvoDní,
prý někdo tu hrál a zbyla ozvěna
a Gstín, jako když se někdo ukloDní,
zůstane Emisvět, co mohl Abýt,
zůstanou Emivšechna slova, Aco jsme mohli GřícDt,G,D
chyby, co Emistojí za to Amít,
to jenom Emičlověk v tónech Azkoušel Gnajít klid.
Až Dsejdeme k vám z úbočí mraků dolů
k Gpramenům se znovu napít Dcest,
až sejdeme k vám poslední dolinou
těch Gvelehor, co museli jsme Dslézt,
voda nám Emilýtka ochlaAdí,
až se nám Emizapálí tak, Ajako každý Djaro,
z výšin do Emibídy podhraAdí
jdem žebrat Emio lásku už Akolikátý Drok ...
Až Csejdeme k vám z úbočí mraků dolů
k Fpramenům se znovu napít Ccest,
až sejdeme k vám poslední dolinou
těch Fvelehor, co museli jsme Cslézt,
voda nám Dmilýtka ochlaGdí,
až se nám Dmizapálí tak, Gjako každý FjaroC,F, C
z výšin do Dmibídy podhraGdí
jdem žebrat Dmio lásku už Gkolikátý FrokC.F, C, Dmi, G
Jak krásně se sní, když ze rtů jen tak padaj' slova,
když jim ostych nebrání,
jak krásně se sní, když stádo Pegasů
se znova čistou hlavou prohání,
možná už není o čem hrát,
možná už všechno jednou někde někdo řek',
jenže nám sluší zámky vrat
a víra, že je všechny sami otevřem.
®: CPosaď se blíž, princezno pohledů
a Fprstů, co se třesou lásku Cdát,
jsme tady a víš, největší hřích je v létě
Fna podzimní deště vzpomíGnat.
Až Dpřijede král, král Martin s ostruhami vloček
až nám Gznovu odzvoDní,
prý někdo tu hrál a zbyla ozvěna
a Gstín, jako když se někdo ukloDní,
zůstane Emisvět, co mohl Abýt,
zůstanou Emivšechna slova, Aco jsme mohli GřícDt,G,D
chyby, co Emistojí za to Amít,
to jenom Emičlověk v tónech Azkoušel Gnajít klid.
Až Dsejdeme k vám z úbočí mraků dolů
k Gpramenům se znovu napít Dcest,
až sejdeme k vám poslední dolinou
těch Gvelehor, co museli jsme Dslézt,
voda nám Emilýtka ochlaAdí,
až se nám Emizapálí tak, Ajako každý Djaro,
z výšin do Emibídy podhraAdí
jdem žebrat Emio lásku už Akolikátý Drok ...