Ptáci po nebi táhnou.
Slunce se k obzoru sklání.
Sedím a tesám do kamene.
Posílám bohům svý přání.
Kéž je ze mne centurion,
kéž přijde řada na můj štít.
V lesích plných barbarů,
jenž si nezaslouží žít.
Soumrak pomalu padá
na šedivou Germánii, nepřátelskou a zlou.
Nevíš, co bude zítra, nevíš, co bylo dnes.
V mlhách je cít** zrada
a močál čeká na legii.
Tak nevlídně nás vítá
Teutoburský les.
Z nápisu ve skále se budoucí dozví, kdo před věky tu stál.
Kdo tu navždy svoje jméno vytesal.
Pak jednou tiše vysloví, ten kdo zabloudí až sem,
kostrbatá písmena psaná Římanem.
Soumrak pomalu padá
na šedivou Germánii, nepřátelskou a zlou.
Nevíš, co bude zítra, nevíš, co bylo dnes.
V mlhách je cít** zrada
a močál čeká na legii.
Tak nevlídně nás vítá
Teutoburský les.
Slunce se k obzoru sklání.
Sedím a tesám do kamene.
Posílám bohům svý přání.
Kéž je ze mne centurion,
kéž přijde řada na můj štít.
V lesích plných barbarů,
jenž si nezaslouží žít.
Soumrak pomalu padá
na šedivou Germánii, nepřátelskou a zlou.
Nevíš, co bude zítra, nevíš, co bylo dnes.
V mlhách je cít** zrada
a močál čeká na legii.
Tak nevlídně nás vítá
Teutoburský les.
Z nápisu ve skále se budoucí dozví, kdo před věky tu stál.
Kdo tu navždy svoje jméno vytesal.
Pak jednou tiše vysloví, ten kdo zabloudí až sem,
kostrbatá písmena psaná Římanem.
Soumrak pomalu padá
na šedivou Germánii, nepřátelskou a zlou.
Nevíš, co bude zítra, nevíš, co bylo dnes.
V mlhách je cít** zrada
a močál čeká na legii.
Tak nevlídně nás vítá
Teutoburský les.