Tři cikáni - text
Přišli tři cikáni k nám, u mých dveří začli hrát
a hráli tam píseň veselou,
a ten první hrál, a ten druhý ten se smál,
a ten třetí zpíval lady dady jady dady ou.
Vyšla ven žena má, moje žena nevěrná,
sukni oblékla roztrhanou.
Na papíru cár napsala mi řádek pár:
„Pryč odcházím s cikány, už nevrátím se za tebou."
Když jsem vrátil se zpět, její lístek čtu hned.
Je to rána zlá palicí dubovou.
Kde jí hledat mám, to ví jenom pánbůh sám.
A tak s cikány jsem ztratil svojí ženu nevěrnou.
Druhý den jsem vstal, koně své osedlal
rychlé jak šíp letící oblohou,
pobízel je v cval, jako vítr jsem je hnal.
A tak vydal jsem se hledat její stopu ztracenou.
Na jih dlouho jsem jel, potom zase na sever
i na západ jsem vedl cestu svou.
Kam jsem zavítal, všude jsem se po ní ptal,
ale nikde nikdo neviděl mou ženu ztracenou.
Tak jsem jezdil dál, údolí jsem prohledal,
i v houštinách jsem prodíral se tmou,
až pak jeden den k velké louce přijel jsem
a tam s cikány jsem spatřil svojí ženu nevěrnou.
„Pročpak utíkáš, v chladném poli přespáváš
proč s cikány se touláš krajinou?
Nestačil ti dům a všechny tvé služebné.
Nedbáš o mně, který učinil tě ženou bohatou?"
„Nač je mi tvůj dům, bohatství a služebné,
když volnost mou mi vrát** nemohou.
Radši svobodná budu krajem vandrovat
s cikány se smát a nocovat pod modrou oblohou."
Přišli tři cikáni k nám, u mých dveří začli hrát
a hráli tam píseň veselou,
a ten první hrál, a ten druhý ten se smál,
a ten třetí zpíval lady dady jady dady ou.
Vyšla ven žena má, moje žena nevěrná,
sukni oblékla roztrhanou.
Na papíru cár napsala mi řádek pár:
„Pryč odcházím s cikány, už nevrátím se za tebou."
Když jsem vrátil se zpět, její lístek čtu hned.
Je to rána zlá palicí dubovou.
Kde jí hledat mám, to ví jenom pánbůh sám.
A tak s cikány jsem ztratil svojí ženu nevěrnou.
Druhý den jsem vstal, koně své osedlal
rychlé jak šíp letící oblohou,
pobízel je v cval, jako vítr jsem je hnal.
A tak vydal jsem se hledat její stopu ztracenou.
Na jih dlouho jsem jel, potom zase na sever
i na západ jsem vedl cestu svou.
Kam jsem zavítal, všude jsem se po ní ptal,
ale nikde nikdo neviděl mou ženu ztracenou.
Tak jsem jezdil dál, údolí jsem prohledal,
i v houštinách jsem prodíral se tmou,
až pak jeden den k velké louce přijel jsem
a tam s cikány jsem spatřil svojí ženu nevěrnou.
„Pročpak utíkáš, v chladném poli přespáváš
proč s cikány se touláš krajinou?
Nestačil ti dům a všechny tvé služebné.
Nedbáš o mně, který učinil tě ženou bohatou?"
„Nač je mi tvůj dům, bohatství a služebné,
když volnost mou mi vrát** nemohou.
Radši svobodná budu krajem vandrovat
s cikány se smát a nocovat pod modrou oblohou."