Slunce k západu tvář svou naklání
ve větvích i ptáci už půjdou spát.
Všechny zvony na kopcích teď zvoní klekání
jenom nám nadešla chvíle na cestu se dát.
Tak jen dál, kde Nové Skotsko svůj břeh prostírá
kde se skály šedé k oblakům zvedají.
Tam za mořem nová zem nový život otvírá
a pro vyhnance je poslední nadějí.
Opustil jsem svůj dům i svou rodnou zem
sbohem přátelům jsem musel dát.
Otce svého i matku jsem doma zanechal
i svojí něžnou dívku, co jsem měl tolik rád.
Já měl jsem dva bratry, už našli svůj klid
na prsou jim ruce dali zkřížené.
Tak jsem zůstal jen já, ubohý námořník
a nikdo není kdo by vzpomněl jméno mé.
Zase bubny už zní, další den začíná
námořníky nic dobrého nečeká.
Jenom dál, jen dál, po vlnách šedivých
vždyť už svítat začíná a cesta je daleká.
ve větvích i ptáci už půjdou spát.
Všechny zvony na kopcích teď zvoní klekání
jenom nám nadešla chvíle na cestu se dát.
Tak jen dál, kde Nové Skotsko svůj břeh prostírá
kde se skály šedé k oblakům zvedají.
Tam za mořem nová zem nový život otvírá
a pro vyhnance je poslední nadějí.
Opustil jsem svůj dům i svou rodnou zem
sbohem přátelům jsem musel dát.
Otce svého i matku jsem doma zanechal
i svojí něžnou dívku, co jsem měl tolik rád.
Já měl jsem dva bratry, už našli svůj klid
na prsou jim ruce dali zkřížené.
Tak jsem zůstal jen já, ubohý námořník
a nikdo není kdo by vzpomněl jméno mé.
Zase bubny už zní, další den začíná
námořníky nic dobrého nečeká.
Jenom dál, jen dál, po vlnách šedivých
vždyť už svítat začíná a cesta je daleká.