Znala panna pána, zdálo se že o ní stál
a to byla rána, jíž se její táta bál,
měl svou dceru příliš rád,
ale pánovi ji nechtěl dát,
znala panna pána, hádejte co bylo dál.
Znala panna pána, zdálo se že pro ni vzplál
a to byla rána, jíž se její táta bál,
aby mohla šťastně žít,
pánovi chtěl život vzít,
znala panna pána, hádejte co bylo dál.
Tisíckrát můžeš chtít,
vzdálenou hvězdou být,
světlo hvězd vstříc věkům, září nám,
však kdo má rád, kdo má rád, má mnohem víc.
Znala panna pána, zdálo se že o ní stál
a to byla rána, jíž se její táta bál, (oujé)
měl svou dceru příliš rád,
ale pánovi ji nechtěl dát,
znala panna pána, hádejte co bylo dál. (co bylo dál)
Tisíckrát můžeš chtít,
vzdálenou hvězdou být,
světlo hvězd vstříc věkům, září nám,
však kdo má rád, však kdo má rád, má mnohem víc. (rád má víc).
Tisíckrát můžeš chtít,
vzdálenou hvězdou být, (hvězdou být)
jako sám horský štít
k mrakům hrdě čnít.
Až poznáš tvář,
svoji tvář v dětské tváři, (naučíš se číst)
(jako v slabikáři)
tak pochopíš, že kdo má rád má mnohem víc, mnohem víc.
Znala panna pána a to byla rána,
že to jednou z rána položilo tchána
tuhle co je brána, našli ho jak dána,
už je bez něj láska, dávno ujednána,
koluje tu fáma, prý čuměl jako vrána
že bez jeho ana z něj udělali tchána,
už má panna pána, je ruka na to dána
kdo ví zda on má na to co kvůli lásce, bude dál
Znala panna pána a co bylo dál,
panna znala pána a ten o ní stál
Znala panna pána a co bylo dál,
a co teda bylo dál?
Znala pana pána zdálo se, že pro ni vzplál,
a to byla rána, jíž se její táta bál, (oujé)
aby mohla šťastně žít,
pánovi chtěl život vzít,
znala panna pána, hádejte co bylo dál. (co bylo dál)
Tisíckrát můžeš chtít,
vzdálenou kdykoliv hvězdou být.
Jako sám horský štít k mrakům čnít (až někdy pochopíš)
Až poznáš tvář,
svoji tvář v dětské tváři,
tak pochopíš, že kdo má rád má mnohem víc,
ten kdo má rád, kdo má rád, má mnohem víc,
ten kdo má rád, kdo má rád, má mnohem víc,
aha - má víc.
a to byla rána, jíž se její táta bál,
měl svou dceru příliš rád,
ale pánovi ji nechtěl dát,
znala panna pána, hádejte co bylo dál.
Znala panna pána, zdálo se že pro ni vzplál
a to byla rána, jíž se její táta bál,
aby mohla šťastně žít,
pánovi chtěl život vzít,
znala panna pána, hádejte co bylo dál.
Tisíckrát můžeš chtít,
vzdálenou hvězdou být,
světlo hvězd vstříc věkům, září nám,
však kdo má rád, kdo má rád, má mnohem víc.
Znala panna pána, zdálo se že o ní stál
a to byla rána, jíž se její táta bál, (oujé)
měl svou dceru příliš rád,
ale pánovi ji nechtěl dát,
znala panna pána, hádejte co bylo dál. (co bylo dál)
Tisíckrát můžeš chtít,
vzdálenou hvězdou být,
světlo hvězd vstříc věkům, září nám,
však kdo má rád, však kdo má rád, má mnohem víc. (rád má víc).
Tisíckrát můžeš chtít,
vzdálenou hvězdou být, (hvězdou být)
jako sám horský štít
k mrakům hrdě čnít.
Až poznáš tvář,
svoji tvář v dětské tváři, (naučíš se číst)
(jako v slabikáři)
tak pochopíš, že kdo má rád má mnohem víc, mnohem víc.
Znala panna pána a to byla rána,
že to jednou z rána položilo tchána
tuhle co je brána, našli ho jak dána,
už je bez něj láska, dávno ujednána,
koluje tu fáma, prý čuměl jako vrána
že bez jeho ana z něj udělali tchána,
už má panna pána, je ruka na to dána
kdo ví zda on má na to co kvůli lásce, bude dál
Znala panna pána a co bylo dál,
panna znala pána a ten o ní stál
Znala panna pána a co bylo dál,
a co teda bylo dál?
Znala pana pána zdálo se, že pro ni vzplál,
a to byla rána, jíž se její táta bál, (oujé)
aby mohla šťastně žít,
pánovi chtěl život vzít,
znala panna pána, hádejte co bylo dál. (co bylo dál)
Tisíckrát můžeš chtít,
vzdálenou kdykoliv hvězdou být.
Jako sám horský štít k mrakům čnít (až někdy pochopíš)
Až poznáš tvář,
svoji tvář v dětské tváři,
tak pochopíš, že kdo má rád má mnohem víc,
ten kdo má rád, kdo má rád, má mnohem víc,
ten kdo má rád, kdo má rád, má mnohem víc,
aha - má víc.