Pašáci jdou do světa, guláš, pivo, trumpeta,
slunce stoupá oblohou, zelenaj' se volše,
kdekdo už je na nohou, kůrovec kůru kouše,
nad hlavou nám letí včelí roj
a kdesi hluboko v nás šlape šicí stroj.
Před námi je hotel, okna samý květ,
a hvězd, co může mít snad jenom Interhotel Svět,
spousty volných postelí a jídla nízkých cen
a neznají tam zavírací den.
Na Brněnské přehradě sešli jsme se v dobré náladě,
děvčata jdou po hrázi jen v Evině rouše,
nikomu nic neschází, kůrovec kůru kouše,
a ta jižní Morava
dobré vínko lidem podává.
A ti černí, to nejsou Arabi, to su ostravšti barabi,
mají rádi Radegast, když jim v břiše šplouše,
rubou uhlí pro svou vlast, kůrovec kůru kouše,
Staříč, Paskov, Stonava,
Rudý říjen, Bezruč, Zárubek.
Řeka Váh je malý Jang'c'ťjang a každé dievča už má vo výbave tank,
jedú chlapci do Tater dolů bez motoru,
Václav Klaus je amatér, k"rovec žiere k"ru,
do videnia, do počutia, hoj, ahoj,
šlape přes nás šicí stroj.
My jsme ti hradecký votroci a nemůžem si jinak pomoci,
až obejdem celý svět, oceány, souše,
vrátíme se domů, zpět, kde kůrovec kůru kouše,
kde se lidi strkaj' v tramvaji,
a když se sejdou, tak si zpívají.
Svět je balón, který letí na ohřátý vzduch,
až přeletíme, zbude po nás na obloze pruh,
svět je balón, který s námi časem odletí
do jednadvacátýho století.
slunce stoupá oblohou, zelenaj' se volše,
kdekdo už je na nohou, kůrovec kůru kouše,
nad hlavou nám letí včelí roj
a kdesi hluboko v nás šlape šicí stroj.
Před námi je hotel, okna samý květ,
a hvězd, co může mít snad jenom Interhotel Svět,
spousty volných postelí a jídla nízkých cen
a neznají tam zavírací den.
Na Brněnské přehradě sešli jsme se v dobré náladě,
děvčata jdou po hrázi jen v Evině rouše,
nikomu nic neschází, kůrovec kůru kouše,
a ta jižní Morava
dobré vínko lidem podává.
A ti černí, to nejsou Arabi, to su ostravšti barabi,
mají rádi Radegast, když jim v břiše šplouše,
rubou uhlí pro svou vlast, kůrovec kůru kouše,
Staříč, Paskov, Stonava,
Rudý říjen, Bezruč, Zárubek.
Řeka Váh je malý Jang'c'ťjang a každé dievča už má vo výbave tank,
jedú chlapci do Tater dolů bez motoru,
Václav Klaus je amatér, k"rovec žiere k"ru,
do videnia, do počutia, hoj, ahoj,
šlape přes nás šicí stroj.
My jsme ti hradecký votroci a nemůžem si jinak pomoci,
až obejdem celý svět, oceány, souše,
vrátíme se domů, zpět, kde kůrovec kůru kouše,
kde se lidi strkaj' v tramvaji,
a když se sejdou, tak si zpívají.
Svět je balón, který letí na ohřátý vzduch,
až přeletíme, zbude po nás na obloze pruh,
svět je balón, který s námi časem odletí
do jednadvacátýho století.