Jdem spolu z divadla
a měsíc svítí ve tmě
jak talíř kyvadla.
Ach veď mě, lásko; veď mě,
kam jenom chce se ti -
tmou noci, travou stepí!
Ač vidím, přec jsem slepý;
a z prstů deseti
jen půlka zbyla mi:
ta, která tvoje svírá.
Rozmlouváš s vílami:
královna Drahomíra -
záhadná, mlčící.
Pak - sladká, tajnosnubná,
líbáš mě koncem dubna
ve žlutém měsíci...
a měsíc svítí ve tmě
jak talíř kyvadla.
Ach veď mě, lásko; veď mě,
kam jenom chce se ti -
tmou noci, travou stepí!
Ač vidím, přec jsem slepý;
a z prstů deseti
jen půlka zbyla mi:
ta, která tvoje svírá.
Rozmlouváš s vílami:
královna Drahomíra -
záhadná, mlčící.
Pak - sladká, tajnosnubná,
líbáš mě koncem dubna
ve žlutém měsíci...